Archiv novinek seniore.org

  • Valtenbergwichtel partnerem seniore.org na německé straně!
    O oblasti Horní Lužice v sousedním Sasku se toho o nás neví mnoho. Je to tajemné území, kde se po vesnicích ještě hovoří prastarým slovanským jazykem. Do nebe se tyčí hory s mytickými jmény Czorneboh či Bieleboh. Nachází se na nich kameny, které prý sloužily (či snad stále slouží) jako obětní oltáře bohu Odinovi. Není tak překvapením, že pod horou Valtenberg žijí skřítci. Opravili si v krásný hrázděný dům, který… Read MoreValtenbergwichtel partnerem seniore.org na německé straně! »
  • Město Varnsdorf zaštítí službu Seniore.org!
    Myšlenka vedoucí ke vzniku seniore.org vznikla před necelými dvěma lety v severočeském Varnsdorfu. Byla okamžitě vypuštěna do světa širokého a získala příznivce od Břeclavi po Aš. Naučili jsme se za ty dva roky, že práce napříč všemi generacemi exkluzivně v online světě zatím možná není. Abychom byli efektivní, musíme kombinovat online i offline aktivity. Propojovat jak mladé se staršími, tenké se širšími, ale i třeba veselé se smutnějšími. Docílíme toho… Read MoreMěsto Varnsdorf zaštítí službu Seniore.org! »
  • Ti, kteří jsou nejméně slyšet..
    Na sociálních sítích a nejen tam lze o aktuální situaci kolem pandemie COVID-19 vidět a slyšet řadu názorů. Nejvíce vidět a slyšet jsou nejrůznější odborníci. Často čteme názory těch opravdových, avšak ještě častěji spíše těch samozvaných. Dalo by se to připodobnit situaci, kdy se konají mistrovství Světa v hokeji a rázem zde máme řadu trenérů, bývalých hokejistů nebo hledačů talentů. Bohužel, to ale aktuálně na medaili nevypadá, statistiky nakažených nás fakt z… Read MoreTi, kteří jsou nejméně slyšet.. »
  • O cestách, kterými nejde jít
    Tento příběh začne jako v pohádce, ale jeho děj pohádce neodpovídá. Příběh 20. století, psaný životem paní, která nám zanechává inspiraci, proč se snažit i když některými cestami nejde jít.
  • Mirek, příběh v pravdě skutečný…
    Když jsem dnes přemýšlel o čem sem napíšu, aby to někoho zajímalo, napadlo mne zmínit příběh kamaráda Mirka. On to teda ve skutečnosti byl kamarád mého táty, ten už tady mezi námi bohužel není, a proto teď kamarádím s Mirkem já. A tenhle Mirek, co vím a znám z vyprávění, býval pěkný čtverák. Některé historky jsou spíš nepublikovatelné, ale vím, že býval tátovi neskutečným parťákem.  Uvedu příklad, představte si, můj… Read MoreMirek, příběh v pravdě skutečný… »
  • Zřídla nikoliv vroucí
    Tento způsob léta zdá se mi poněkud… znáte to, Rudolf Hrušinský v roli Antonína Důry lamentuje nad osudem jsa v pruhovaném plovacím kostýmu po bradu ponořený v chladivě plynoucí vodě řeky Orše u Krokových Varů. Vladislav Vančura v románu, který byl slavnému filmu předlohou, píše: že jsou Krokovy Vary lázně jen deváté velikosti, nevhodné oblačnosti, chabého záření slunečného, neprosákavé půdy a zřídel nikoliv vroucích. Nechťsi! Třebas nemá kanalisace, je to přece město… Read MoreZřídla nikoliv vroucí »
  • Co nás koronavirus naučil o Seniorech
    Nejhorší z epidemie viru SARS-CoV-2 je snad již za námi. Přichází tak pomalu čas závěrů a poučení pro příště. Jedno z takových je určitě o pomoci seniorům. V průběhu, kdy nákaza dosahovala nejvyšších hodnot, jsme se prostřednictvím výzkumu zeptali lidí, jak bychom se měli postavit k našim nejstarším. 85% lidí ve věku 18-65 let se domnívá, že nejdůležitějším opatřením pomoci seniorům s nákupy. Jenže senioři to vidí úplně jinak. Dobrovolnické… Read MoreCo nás koronavirus naučil o Seniorech »
  • O ostychu a jak s ním pracovat
    Historicky první rozhovor pro média byl hlavně o tom, jak přesvědčit seniory, aby odložili ostych a nebáli se říkat si o pomoc. Dostali jsme se do kontaktu s dalšími organizacemi v republice, které řeší to samé. Dobrovolníci se hlásí, senioři už méně. Budeme nyní kontaktovat organizace, které seniory sdružují. Místní kluby, obce, sdružení. Budeme to říkat do médií, na sociálních sítích. Senioři vydrží dlouho na zásobách, které mají. Za tu… Read MoreO ostychu a jak s ním pracovat »
  • Pohled na hodinky
    Rád se někdy jen tak koukám na svoje hodinky. Jednak poměrně přesně ukazují, že čas je sice spravedlivý, protože každému z nás měří stejně, ale že je také nemilosrdný. Nezná slitování a nezastaví se v těch nejkrásnějších momentech. Někdy až zběsile v těchto okamžicích pořizujeme množství fotografií, jako bychom věřili tomu, že ty kousky papíru (či dnes častěji pixely na displeji mobilního telefonu) mají schopnost čas zamrazit. Takovou moc ale… Read MorePohled na hodinky »
  • O malých tajemstvích v době Vánoční
    Pamatuji si, že za dob, kdy jsem vyrůstal, platily Vánoce za svátky nervozity a konzumu. Příjezdové cesty obchodních domů se zaplnily lidmi, kteří netrpělivě čekali v autech, až se uvolní parkovací místo. Poslední adventní víkend byla většina z nás zvyklá trávit vytrubováním “Nesem Vám noviny” na klakson dieselového čtyřválce. Potom jsme nakoupili zboží, které nepotřebujeme, abychom ho zabalili do drahého papíru, který záhy vyhodíme, a předali někomu jinému, kdo to… Read MoreO malých tajemstvích v době Vánoční »
  • O starých časech a jak jít s dobou
    Rád vzpomínám na staré časy. Moji vlastní dědečkové zemřeli ještě než jsem dosáhl dospělosti. Děda Ibrjam z maličké vesničky kdesi na východě Balkánu si mě tak trochu adoptoval. Měl jsem nějakou dobu náhradního dědečka, za kterým jsem kdykoliv mohl zajet. Uvařil mi kávu v džezvě. Vzal mě na obhlídku polí. Dal mi do ruky lopatu a nechal přehazovat obilí. Naučil mě také jednu krásnou věc. Kdykoliv jsme se loučili, srdečně… Read MoreO starých časech a jak jít s dobou »
  • Koho ruce nepálí
    Dva staří přátelé drží šálky s kávou. Mohla by to být stereotypní idylka, jako vystřižená z lifestylového magazínu. Mohla by to být reklama na kávu prvotřídní kvality. Ale když tak na tu fotku koukáte, říkáte si, že vám pár věcí nějak nesedí. Alespoň dvě. Jednak, oba starci mají na hlavách podivné čepice. A hrnky s kávou nemají ouška. Vysvětlení nebude zase tak složité. Není to fotografie z místních luhů a… Read MoreKoho ruce nepálí »
  • Dobrý den, Seniore, aneb jak to vzniklo
    Celý život něco dostávám. I díky zkušenostem z cesty na konec světa začínám pomalu přicházet na to, že je potřeba začít i dávat.