Pohled na hodinky

Rád se někdy jen tak koukám na svoje hodinky. Jednak poměrně přesně ukazují, že čas je sice spravedlivý, protože každému z nás měří stejně, ale že je také nemilosrdný. Nezná slitování a nezastaví se v těch nejkrásnějších momentech. Někdy až zběsile v těchto okamžicích pořizujeme množství fotografií, jako bychom věřili tomu, že ty kousky papíru (či dnes častěji pixely na displeji mobilního telefonu) mají schopnost čas zamrazit. Takovou moc ale fotky nemají. Jen mohou sloužit jako připomínka něčeho, co ve skutečnosti není uloženo nikde jinde, než hluboko v srdci. Stejnou “smart funkcí”, věřte tomu nebo ne, disponují i moje analogové natahovací hodinky. Patřily mojemu dědovi. Dnes je v módě hodinky této značky repasovat a za draho kupovat. Já repasi nepotřeboval. Jednoho dne jsem je našel na půdě a prostě natáhl. Vím totiž, jak to udělat. Naučil jsem se to od dědy. Stejně jako plést pomlázku. Mám o tom dochovanou fotografii. Na ní jsem malý já, můj děda, v mé ruce osm proutků a na jeho ruce tyhle hodinky. Ta fotografie mě ale pomlázku plést nenaučí. A už vůbec ne někoho jiného. Způsob, jakým proplétat proutky, znám jen díky svým osobním zážitkům.

Seniore.org je služba, která si klade za cíl, aby staří lidé trávili co nejvíce okamžiků tak, aby mohly být uloženy nikoliv do paměti telefonu, ale hluboko k srdcím. Nás všech. 

Přiznejme si, kdo z nás umí uplést pomlázku? Ale co pomlázku, jsme si jistí, že ještě vůbec umí všichni z nás natahovat hodinky? 

Nejednou se nám osvědčilo, že skoro zapomenuté věci se vrátí do módy s ještě větší slávou, než když se objevily poprvé. Máme totiž v sobě nějak zakódovanou lásku ke starým časům. Rádi si připomínáme chvíle našeho mládí. A nejen našeho. Rádi si připomínáme věci, o kterých nám vypravovaly naše babičky. Zajeďte se podívat do Vídně. Ve výlohách dárkových obchodů nejvíc frčí předměty s vyobrazením předposlední rakouské císařovny a české královny Sisi.

V materiální době ale máme někdy tendenci zapomenout, že předměty či fotografie nejsou tím nejcennějším, co ze starých časů máme. Daleko cennější jsou vzpomínky a především lidé, kteří nám o těch časech mohou povědět, nebo nás ještě i něco naučit. Nezapomínejme, že paměť nesahá jen do naší generace, ale ještě alespoň tři nazpátek. Víme, co nám naši dědové a babičky povídaly. I když jsme tehdy ve skutečnosti byli na houbách, tak trochu jsme přeci jen prožili světy jejich příběhů. Byl jsem tam, nebo minimálně vám mohu vyprávět o tom, jak můj děda jezdíval v zimě z vesničky u rybníka do měšťanky (to je škola) několik kilometrů na bruslích. Po zamrzlém vodním kanále, který vybudoval Jakub Krčín z Jelčan. Vím, kde brusle nazul a kde je zase sundal. Vím, jak dlouho to tak může trvat. Kudy od potoka ke škole. A vím, jaké měl při tom bruslení na sobě hodinky. Vlastně jsem to spolu s ním částečně “zažil”.

Takových zážitků můžeme mít všichni ještě spoustu. Činností typu pletení pomlázky, která se můžeme naučit, je rozhodně také dost. Stačí se sejít, poslouchat, pozorovat, ptát se. Seniore.org k tomu dává příležitost. 

Kdy jindy, než právě teď?

První, takzvaně nultá verze aplikace Seniore.org je připravená. Především díky Kátě a holkám z Czechitas. Budeme upřímní, ještě spousta práce nás na ní čeká. Ale funguje to. Aplikace už dovede spojit ty, kteří umějí uplést pomlázku, natáhnout hodinky a vyprávět o tom, jak se do školy jezdilo na bruslích s těmi, kteří by se to rádi naučili, nebo si to alespoň poslechli. 

Sháníme teď první uživatele. Takové, kteří nám odpustí, že aplikace ne všechno umí a že třeba grafik neviděl naše prostředí ani z rychlíku. Chceme teď prostě zkoušet, jestli to funguje. A zjišťovat, co je potřeba vylepšit. 

Do aplikace se zatím nedostanete “zvenčí”. To kvůli bezpečnosti. Přístup do ní vám ale zařídit umíme – potřebujeme se ale nejprve vidět, nebo alespoň slyšet. Nestyďte se, napište nám. Ozveme se. Zaregistrujeme vás a budeme se s vámi rádi bavit o tom, jak by se aplikace měla vylepšit, než půjde ve velkém do světa.Doteďka jsme hodně přemýšleli, psali, programovali, diskutovali. Teď potřebujeme vás. Ne, to není reklamní heslo. Bez pomoci těch, kteří jsou ochotni s námi testovat, to nikdy nespustíme. Napište nám prostřednictvím formuláře na seniore.org, nebo na mail contact@seniore.org. Už teď se na vás těšíme. I na ty řady upletených pomlázek, natažených hodinek, a příběhů, které budou žít i dávno po těch, kteří byli jejich skutečnými aktéry.

4 thoughts on “Pohled na hodinky”

  1. Hana Salajkova

    Ahoj Kačenko ahoj Michale. Hlásím se ze jsem povídání četla a jsem připravena testovat. A mam kolem sebe další potencionální uživatele i pomahače.
    Držim vám i nam palce
    Hanka

    1. Michal Svoboda

      Ahoj Hanko. Děkujeme za hlášení. Ozvu se ti telefonicky a jdeme testovat! I za ostatní pomahače budeme vděční!

  2. Dobrý den, Michale,
    díky za váš úžasný projekt. S testováním mám trochu zkušenosti, pokud mohu nějak prospět, ráda se připojím.
    Ať se daří
    Lucie

    P.S. Ten úvodní článek je opravdu skvělý!!

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *